Javornice-14.11.2009

16. listopadu 2009 v 12:12 | Vacour |  Vejlety - Kronika Gangu
Chtěl bych Vám vyprávět příběh o tom, jak jsme jeli pro Sašu a jak se to nakonec zvrtlo...



Datum:14.11.2009
Sestava: Dwořka a já
Počasí: ráno bylo jasno, postupem času se ale zatáhlo - ale nepršelo
Délka vejetu: 233 km


Byli jsme tak nějak s Dwořkou domluvený, že o víkendu zajedem pro Sašu. Mno a tak se taky stalo. Při pohledu na počet najetých kilometrů o řádek výše je ovšem jasný, že nezůstalo jen u dojetí pro motorku. Dwořka mi toho dne ráno volal, že je parádní počasí, a že teda jedem. V 10 ráno jsem tedy byl u Dwořky, ten naskočil za mě a vyrazili jsme. Cesta byla v pohodě a tak jsem si to jeli směr Vodňany, kde jsme zatočili směr Javornice, kde měl Dwořka svýho prskoleta ustájenýho.Přijeli jsme na místo...


...a začalo osvobozování motorky od plachet a hlavně řetězů. Byla tak důkladně přikovaná, že její osvobození dalo zabrat jak Dwořkovi, tak PiŠtovo tátovi. Kdyby jí někdo chtěl ukrást, tak by snad bylo snažší odnést celou chalupu, než se řezat se všema těma řetězama. No ale správná věc se podařila a tak byla motorka opět volná. Nešlo si nevšinout, jak jí měl Dwořka nablejskanou. Taky se tim pořád oháněl, že je škoda na ní někam jezdit.

Nakonec zjistil, že jí stejně jednou zasere a tak nahodil ten jeho benzinový agregát a mohli jsme pomalu vyrazit. Samozřejmě padla otázka: "Kam pojedem?". Jelikož bylo už skoro poledne, rozhodli jsme se, že si zajedem někam na oběd. Vyrazili jsme tedy směr Strakonice no a ve Volyni jsme si zajeli na jídlo. Snad ani nemusím zmiňovat, že poté co si Dwořka sedl na svojí motorku, tak se mi výrazně zvedla spotřeba a průměrná rychlost také "lehce" stoupla. Inu v hospodě jsme si dali vynikajicí kuřecí stejček s hermelínem a brusinkami a k tomu točenou Koli Colu. Byla dobrá - chutná to jako kofola. Po jídle jsme si řekli, že když už tu jsme, kouknem se do nedalekých a slavných Hostic.
Vyfotili jsme si jelena na zdi a ještě jsme se dojeli juknout na ono slavné JZD. Nebylo tam ale nic k vidění a tak jsem blejsknul Dwořku s Kelišovou a jeli jsme dál.
Uháněli jsme dál směr Strakonice. Těsně před nimi mi ale došel benzinek. Samozřejmě ne úplně, ale musel jsem tam za jízdy zařadit rezervu. Podařilo se mi obnovit přísun paliva ještě za jízdy, takže jsem ani neměl trable se startováním. Po příjezdu do Strakonic jsem na první benzince natankoval a mohli jsme ject dál. No a ani jsme nevěděli kam, či proč...prostě jsme jeli za nosem. V Horažďovicích jsem se tedy rozhodli pomalu natáčet kurs naší jízdy zpátky na Budějce. Přece jsme původně jeli jen pro motorku. No ale jelikož nás vedl Dwořka, netrvalo dlouho a už jsme stáli u krajnice a študovali mapu, aby jsme věděli kde vlastně jsme a kudy máme teda ject. Našel jsem ná nějakou cestu a tak jsem po ní vyrazili. Dwořka se později přiznal, že to pro něj byly horké chvilky. Možná ho rozhodila cedule "Okres Plzeň-Jih"(pří průjezdu kolem ní jen zakroutil hlavou a zřejmě si pomyslel cosi o kreténech) , možná to byla až ta druhá cedule "Plzeň - 40km" (při průjezdu kolem už jen rezignovaně gestikuloval rukou). No prostě se nám naše "záchraná mise" Saši moc nepovedla a zase jsme se podívali po tý naší republice. Kousek od Nepomuku jsme se napojili na silnici mířící z Plzně do Písku - tím jsme tedy konečně zamířili směr Budějce. Inu jeli jsme, jeli. V Blatný jsem dostal vynadáno, co jsem si to troufnul minout benzinku, že prej je Dwořkovi zima a že se musí zahřát. Inu otočili jsme to a na benzinku jsme se museli vrátit.
Dwořka si dal toto...
...pak si zahřál ruce v proudu teplé vody na záchodě a mohli jsme vyrazit dál. Před Pískem jsme se napojili na onu rychlou silnici, která míří směr Praha. Naše cesta ale netrvala dlouho, páč Dwořka se potřeboval zasejc zahřát. Zastavili jsme tedy na benzínce kousek za Pískem a situace s Mokačínem se opakovala.
Zastávka to byla celkem rychlá a mezitím co jsem se kochal stěrači a ostaním zbožím, Dwořka vyžral mokačíno a už šel startoval moto. Ono nastartování mě vrhlo zpátky do reality a po zjištění, že Dwořka už je v trapu jsem se rychle vzpamatoval a běžel jsem taky startovat. No a pak jsme dojeli až do Budějc. Na Vlatavě dal Dwořka jěště "chcací" a při té příležitosti si došel i zahřát ruce.
Pak už jsme dojeli ke mě do garáže a ustájili jsme Sašu. Dwořka samozřejmě potřeboval hodit eště domu a tak jsme jeli zasejc ve dvou. Najeté kilometry uvedené nahoře v úvodu článku jsou tedy mnou ujeté kilometry...

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Dworka Dworka | 16. listopadu 2009 v 13:18 | Reagovat

Svojí spotřebu na mě nehodíš :-),že si jel v Písku o 107hm/h víc,než je povoleno a já ti nestíhal tak zato já nemohu :-D

2 wisk wisk | E-mail | 17. listopadu 2009 v 7:20 | Reagovat

Epi epi epičky...tolik mi to nejede

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama