Praha - 24.04.2010

25. dubna 2010 v 22:23 | Vacour |  Vejlety - Kronika Gangu
První pořádnej vejlet v roce 2010...



Datum: 24.04.2010
Sestava: Dwořka, PiŠta, Petřev, Vacour, Lukáš Hönig a Luboš "Šošon" Tousek
Počasí: jasno, zezačátku mlha, kolem poledního už i teplo
Délka vejetu: 375 km


Letos náš první pořádnej vejlet. Kdyby se Škojd asi 15min před odjezdem nerozhodl, že nepojede, tak jsme byli kompletní. Konečně se tedy ukázal i Petřev, který už má všechno opravený a připravený na sezonu. Navíc se k nám přidal Lukáš s jeho šestistovkovým Hornetem a Šošon s jeho Dragstarem. Cílem byl obchůdek s auto/moto věcma Auto Jarov , kde měl Petřev v plánu zakopit slevněný páteřák Alpinestar, a cestou domu zastávka v Písku, kde jsem měl v plánu koupit nějké botky. Sraz byl naplánován na třičtvrtě na 9 u Globusu, ale jak už bývá u nás zvykem, komplet jsme byli až před 9 (já to mám za 12,- a PiŠta ,která v čase srazu teprv dojídala snídani,  za 21,- ).

praha01
praha02

Po natankování (u obou benzínek u Globusu) jsme se konečně vyhoupli do sedla a vyrazili jsme směr Tábor. První zastávka byla právě v Táborským mekáči, kde jsme lehce posvačili / posnídali.

praha03
praha04

V mekáči měli pořád jen snídaně a tak se Dwořka musel spokojit místo jeho oblíbenýho "Číze Freš" jen s toustem. Zkušenej matador Šošon však sáhl do jeho Chopperáckýho koženýho vaku a vytasil plnej pytlík s plackama - takže v tu ránu byl mekáč všem ukradenej. Péťovi sice chyběla marmoška a kakaíčko, ale i tak to zvládnul. Po tomhle občerstvení jsme se vydali dále ku Praze. Hned za Táborem na dálnici jsme se lehce roztrhali z naší formace, ale zase jsme se všichni setkali na jejím konci. Než jsme dorazili na D1, dali jsme další pauzičku na benzince.

praha05
praha06

Petr našteloval Džípíesku, aby jsme tam trefili a vyrazili jsme. Nejdřív jako že je to kousek od hlavní, že trefíme v pohodě, ale po asi 5. křižovatce v Praze a zatačením sem tam pořád dokola by se stratil snad už i pražák jak poleno :-) . No ale nakonec jsme zdárně dorazili na místo. Všichni se narvali na jediný parkovací místo přímo u vchodu, jen na mě už místo nezbylo a tak jsem se musel spokojit s místečkem asi o 10 kroků dál. No ale co čert nechtěl...z prodejny vylezl pán, který nám oznámil, že tohle místo je pro předváděcí vůz, který co nevidět dorazí. A tak všichni museli přeparkovávat. V prodejně motohadrů měli výhradně značku Alpinestar, tudíž hned na první pohled bylo jasné, že si ocuď  boty nedvezu. Měl jsem pravdu...všechny boty výrazně převyšovaly mnou připravený finanční obnos. Zatímco Peťan zkoušel a kupoval páteřák, nám s Dwořkou padly do oka kufříky na boky motorky. Za cenu necelých tří tisíc se vzhledem k jejich velikosti jevili jako velice dobrý kup. Dwořka se s prodavačem domluvil, že si dojde kufry zkusit na motorku. Po připnutí na Dwořkovo stroj bylo jasný, že sou až moc velké - dotýkaly se totiž jeho vejfuku. Na tý mojí to taky nebylo ono, a tak jsme odešli z této prodejny z prázdnou. Peťan nasadil před obchodem jeho nový páteřák a začal zkoumat, jak doveze domu krabici, v níž byl onen páteřák zabalen. Po marném pokusu připevnit jí svojí síťkou to vzdal a z krabicí se musel rozloučit. Jelikož se blížil čas oběda, domluvili jsme se, že naše další kroky povedou do námi již odzkoušené hospůdky v Hlásné Třebáni. A tak jsme znova naštelovali GPS, kterou jsem tentokrát vyfasoval do tankvaku já a jeli jsme. Po vymotání se "odněkud" z Prahy, jsme se napojili na Jižní spojku a odtud přes Barrandovský most již ven z prahy. Kousek za mostem jsme (někteří) doplnili palivo a hurá přes Černošice směr Karlštejn. Tuto cestu jsme již znali z našeho vejletu z minulého roku. Po doražení do výše zmíněné hospůdky, jsme se vysvlekli ze všeho toho oblečení a hurá ke stolu. Bohužel na nás zbyl malý stůl pro 4 lidi (i když vedle seděli 2 lidé u stolu asi pro 8) , ale to nám nevadilo a narvali jsme se tam i v šesti.

praha07
praha08
praha09
praha10
praha11
praha12

Objednali jsme si pití a paní nás varovala, že maj spoustu lidí, a že příprava jídla bude trvat něco okolo hodinky. To se nám nechtělo čekat, a tak jsme dopili, zaplatili a zvedli jsme kotvy k další hospodě v pořadí - do Roviny k Císaři Rudofu II. . Po mírných pataliích při vjezdu na parkoviště, kdy jsem krapítko zkřížil dráhu projíždícímu cyklistovi, se na nás na zahrádce konečně smál prázdný a velký stůl. Fotky dokládají, že jsme hlady už skoro ani neviděli...

praha13
praha14

Inu poobědvali jsme a jelikož čas neúprosně letěl, nezbyl ani čas na navštívení dolů v Mořině. Cestou zpátky na hlavní konečně dotankoval i zbytek, takže nám v dalším posunu už nemohlo nic bránit. Vyrazili jsme rovnou na Písek. Po napojení na rychlostní silnici jsme se opět lehce rozdrobili. Spolu s Lubošem jsme situaci kontrolovali z uctivé vzdálenosti, ale když přišla na řadu dlouhá rovinka a naši kolegové nikde, řekl jsem si, že se dojedu podívat kde jsou. Na můj vkus jsem to hnal až až, ale pořád nikde nikdo. U bezinek jsem zpomaloval, a koukal, jestli náhodou nezahlídnu známé stroje či tváře, ale pořád nic. Už mi to bylo divný a říkám si: "Kde se sakra schovali? Já tady jedu jak idiot a oni určitě chlemtaj kafe u tý první benzinky. " . No pravdu jsem zjistil až po sjetí z dálnice. Čekali tam všechny tři stroje i se svojí posádkou, již napůl svlečenou a nudně vyhlížející stylem "kde se sakra fláká ten zbytek". Stydím se uvést svojí rychlost, která mi i tak nestačila k dohonění kolegů. No po vypráznění od přebytečných tekutin a konečně taky opětovném shledání všech účastníků zájezdu jsme mohli v klidu pokračovat do Písku. Tam naše stopy zamířily k obchůdku Bikers Crown, kde jsem měl v plánu koupit boty. Já s PiŠtou jsme odzkoušeli pár modelů a po chvíli vybírání jsem si i vybral. Po nazutí a připravení se na jízdu, jsme se domluvili, že nepojedem klasicky na Budějce, ale že to vemem přes Týn nad Vltavou. Inu vydali jsme se pěkně klikatou cestou. V zápalu zatáčení to celkem utíkalo a tak netrvalo dlouho a byli jsme v Týnu, odtud pak dál kolem Temelína na Budějce. Cestou jsme se ještě stavěli na Hluboký na benzíně, kde jsme si chtěli dát kafíčko, ale po zjištění, že za něj místní automat chce dvacku, se na něj většina raději vybodla. Po krátkém rozjímání jsme se nakonec rozloučili a vydali jsme se každý vstříc svým domovům.

praha_mapa


Fotky jsou zde. Heslo jako vždy. Kolegům co ho neznaj, jsem ho poslal na mail, kterej jsem vytáhl ze spolužáků.cz ... Kdyby byly problémy s rozbalením, program IZArc by měl všechno zvládnout na jedničku.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Šošon Šošon | 26. dubna 2010 v 16:41 | Reagovat

Tož dobré Vacoure 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama