Attersee 6.8.2011

8. srpna 2011 v 13:16 | Vacour |  Vejlety - Kronika Gangu
Vejlet, který nás zavedl až k rakouským Alpám.



Datum: 6.8.2011
Sestava: Dwořka, Vacour
Počasí: skorojasno,vedro
Délka vejetu: cca 410 km


Tento vejlet byl (jako valná většina našich posledních vejletů) domluven na poslední chvíli. Ráno jsme se domluvili, že v 11 se sejdem u Dwořky v Homolých. Škojdík měla teplotu a kašel, Peťa nechtěl dostat rýmičku, aby mohl odjet v pondělí na vodu a PiŠta byla v práci. Tudíž zase všechna práce zbyla na mě s Dwořkou. Koukl jsem na předpověď počasí a říkám Dwořkovi, že původní cíl (okolí Znojma) je zahalen ve srážkových mracích, tudíž je holý nesmysl se tam hnát. Všechny ostatní světové strany ale vypadaly mnohem lépe, tudíž jsme se rozhodli, že vyzkoušíme jih. No a směrem na jih od nás jsou vysněné alpské jezera Attersee, Ebensee, Mondsee a Abersee. Dojeli jsme tedy eště do Budějc k nemocnici, kde měl Dwořka ještě nějaký restíky u PiŠty, a pak jsem už nastavil navigaci na Attersee a my jsme mohli vyjet.
První zastávka byla u čerpací stanice ONO v Dolním Dvořišti, kde jsme oba naplnili naše nádrže až po okraj, já jsem si nakoupil nějaký proviant a konečně jsme pomocí hraničního přechodu Studánky vjeli na území našeho jižního souseda - Rakouska. Dorazili jsme až do Linze, kde jsme dali další pauzičku na odpočívadle u řeky Dunaj. Tuto zastávku jsme taky konečně využili k focení.



Po občerstvení jsme se ale vydali dál směr Wels. V okolí Welsu jsme najeli na silnici, která všemi aspekty splňovala požadavky pro dálnici, ale z nám neznámých důvodů byla celá tato silnice omezená na 70km/h, což byl vzhledem k její několika kilomterové délce celkem vopruz. Naštěstí jsme neusli a dorazili zdárně ke konci tohoto omezení a pak jsme mohli zase v klidu pokračovat stovkou. Dojeli jsme až k vytouženému cíli - Attersee. Situace si žádala zastavit a udělat pár fotek. Mno a tak jsme situaci poslechli.




Kolem jezera jsme udělali eště několik zastávek - skoro pokaždý, když se nám nabídl nějaký hezký výhled. Jelikož bylo vcelku horko, rozhodli jsme se kus cesty ukousnout s bundama zabalenýma v kufru.


Na jednom odpočívadle jsme ale zastavili na trošku dýl a došli jsme vyzkoušet i vodu. Bohužel jen formou namočení hlav a obličejů. Byl tam nádherný výhled a čistá voda...





Rozhodli jsme se kouknout se eště k jednomu jezeru - k Ebensee, kde jsem měl va navigaci souřadnice na jeden kemp, takže vzhůru to tam prozkoumat. Cestou jsme si díky projíždění skrz lesy a s Alpama po pravici (teplota docela klesla) zase nasadili bundy. Cesta k Ebensee je parádně klikatá - na motorku jak dělaná. Parádní svezení. Když jsme dojeli do kempu a udělali kolečko po parkovišti, tak jsme se shodli, že to je nějakej divnej kemp. Moc místa na stany jsme neviděli. Zastávku jsme ale využili k odpočinku a já jsem se pustil dokonce do opravářských prací. Před výjezdem jsem měl doma v garáži sundanou nádrž a při její montáži zpět na místo jsem jí špatně usadil a celou cestu až sem mi divně vibrovala a rezonovala. Tudíž jsme se musel uchýlit k jejímu opětovnému sundání a vyřešení této situace.




Povedlo se, tudíž jsem mohl pokračovat už bez zbytečných zvuků a vibrací mezi stehny. Bohužel nás začal tlačit čas a tak jsme se vydali směrem domov. Jeli jsme v podstatě stejnou trasou jako cestou tam - takže zase přes "Sedmdesátkovou dálnici". Bohužel díky poslouchání pouze hlasových povelů navigace jsme postupně zabloudili ve Vocklabrucku a i v Linzi. Zabloudění v Linzi nás stálo poněkud více času, ale zato jsme se mohli podívat na náměstíčko a celkově jsme si docela prohlídli centrum města. No ale díky bohu - dostali jsme se z toho a i přes bolení zadku a docházející palivo v nádrži jsme zdárně dorazili až do Vyšáku, kde Dwořka natankval. Já jsem natankoval až u levnějšího ONA v Dolním Dvořišti. Cestou domu se ale už nic zásadního nestalo ... kecám - STALO. Stali jsme se svědky dopravní nehody. Paní s Peugeotem stála v připojovacím pruhu jako když se vyjíždí z Kameňáku do Budějc no a v momentu, kdy německej minibus jedoucí směr Budějce byl pár metrů za ní se paní rozjela s úmyslem zkřížit celou silnici a otočit se zpět směr Krumlov. Řidič v minibusu nemohl už nehodě zabránit, ale i tak ztrhl řízení do protisměru a zabránil nejhoršímu. Peugeot mu objel bok - škody na minibusu byly tedy minimální. Ovšem paní v Peugeotu měla odrbanej celej předek - nádržka s vodou do odstřikovačů jako by vybouchla, deformační zóna v podobě železné traverzy (nárazník) se na jedné straně vytrhla a narvala se do podběhu kola. My jsme jeli asi jako 3. v pořadí za minibusem. Díky bohu, že se paní nerozhodla rozjet až v době, kdy by jsme kolem ní projížděli my. Paní si mě tedy zapsala jako svědka nehody a už za tmy jsme pokračovali. U výjezdu na Boršov jsme se rozloučili a už v pohodě dojeli domů. A nikdo z nás nedostal ani rýmu :-) .

Mapa vejletu:


Fotky (moje + Dvořkovo) ZDE.

Parádní vejlet. Doufám, že se tam někdy podíváme na víc dní...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Dwořka Dwořka | 8. srpna 2011 v 17:54 | Reagovat

Dneska v kamenaku smrtak.Na stejnem miste... Jinak supr vejlet... :-)  :-D  :D

2 Dwořka Dwořka | 8. srpna 2011 v 17:58 | Reagovat

A jedna zprávička pro rýmáka-máš to za 50,- :-D  :-D  :-D  :-P  :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama