Lipno – Boletice 14.4.2013

5. května 2013 v 11:54 | Vacour |  Vejlety - Kronika Gangu

První letošní vejlet, a hned jsem se málem posral strachy…



Datum: 14.4.2013
Sestava: PiŠta, Vacour, Dwořka
Počasí: polojasno cca 15-20°C
Délka vejetu: cca 110 km



Konečně to tedy přišlo a my jsme mohli poprvé vyvenčit dvoukolé potvory. Po nekonečné zimě se udělalo jakš-takš teplo tudíž domluva byla jasná. V neděli se pojedem někam podívat. Nikomu se nic moc nechtělo vymýšlet, takže volba padla na velice obíbenou lokalitu - Lipno. Ve sklepě jsem vyhrabal přenosnej gril ještě z minulý sezóny, tudíž náplň vejletu byla jasná. Rande jsme si z Dvořkou a PiŠtou domluvili na 13.hodinu u Globusu, kde jsme si nakoupili ňákej ten žvanec a u místní benzínky jsme si taky doplnili pohonné hmoty. Vyrazili jsme klasicky směr Krumlov a po chvilce jsme byli odměněný pohledem na velkou vodní plochu. Zastavili jsme se tedy na chvilku na lipenském pobřeží a jelikož bylo na večeři ještě brzo, tak jsme přemýšleli co dál.





Samozřejmě nikoho nic moc nenapadlo, takže jsme prostě sedli na moto a jeli za nosem. Začínal jsem se pomalu těšit na klikaté cestičky směrem na Volary a vono prd - Dvořka měl v plánu "prozkoumat" jiný cestičky. Hned v Planý jsme sjeli z oné známé cesty a pokračovali jsme pro motorky nehostinnou cestou, plnou štěrku, děr a dalších svinstev. Jelikož to tam moc neznám, tak jsem si říkal, že to bude v cajku, nějak se to projede a bude. Jenže pak začalo přituhovat - začali se objevovat jisté varovné signály, abychom se otočili a jeli si někudy jinudy. Začalo to značkama že vjezd je povolen jen se souhlasem města, pokračovalo to závorama s varováním, že vjíždíme do vojenskýho prostoru Boletice, všudepřítomná varování ale nechávali Dvořku v klidu a jel dál. Ale to co přišlo po několika kilometrech prodírání tohoto vojenského prostoru mě v celku vykolejilo…


…za touhle značkou jsem se začal tak nějak cejtit nesvůj a furt jsem se ohlížel a koukal, od kud na mě z příkopu vyskočí nějaká ta bojová technika. Nikde nikdo, snad ani zvířátka se ze strachu, že by se na nich vojáci přiučili střelbu na pohyblivé cíle, neukazovala…no a my si to tam šinem, jako by nám to patřilo. Naštěstí všechno dobře dopadlo a my jsme v klidu projeli skrz bez fyzické úhony. Po krátké pauzičce ve Chvalšinách …



…nám odměnou za to všechno strachování byla odbočka kamsi mezi pole, v dáli lesík - ideální to místo na zakempování a ugrilování prvního letošního žvance.





Po zkušenostech s prasklým sprejem na opravu pneu jsem si již zkušeně počínal při odstraňování škod v mém kufru napacháné prasklou plechovkou s polopivem (pro připomenutí přikládám odkaz na onen vejlet). Po grilovačce se ovšem objevil daleko horší problém - a to, že se nikomu nechtělo pochcat a uhasit gril. Jako jediný jsem se k tomu postavil jako chlap a ucmrndnul jsem aspoň malou dávku, která (doufám) zabrala. Pak už následovala jen cesta k domovu. V Homolích jsme se rozloučili a já musím nahlásit, že po zbytek vyjížďky se nic zajímavého nestalo.


Tímto tedy prohlašuji sezónu za zahájenou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama