Kraví hora 27.10.2013

6. listopadu 2013 v 20:53 | Vacour |  Vejlety - Kronika Gangu
Jedna taková podzimní vyjíždička...




Datum: 27.10.2013
Sestava: Škojd, Švagr, Vacour, Dwořka
Počasí: zezačátku supr, později ale (jak to u nás bývá zvyem) deštivé
Délka vejetu: 106 km



Jednou jsem se takhle vzbudil do letně vyhlížející neděle...no a sotva jsem votevřel ještě zalepený voko, už vidim, jak mám nějaký ty nepřijatý hovory od již nervózního Dvořky. Ten totiž zmerčil, že je venku hezky a zachtělo se mu protáhnout mašinku. Domluvili jsme se tedy, že pojedem... Počasí bylo tak moc dobré, že se k nám přidal i Škojdík, který normálně komentuje podobný nápady né příliš vlídnými slovy. Do našich řad jsme taky přibrali Švagra, toužícího po projetí se na motocyklu, tudíž ochotného obětovat zápas Chelsea aby s námi mohl vyrazit na vejlet.
Když jsme tedy byli komplet, vyrazili jsme směr Hlincova Hora - Domanín - Třeboň, kde jsme ale narazili na první překážku v podobě uzavírky silnice vedoucí na Nové Hrady, kudy jsme samozřejmě měli v úmyslu project. Naštěstí v okamžiku, kdy jsme zastavili u značky zákaz vjezdu, zastavila vedle mě paní, která hlásila, že se tudy normálka dá ject. No a jako důkaz pro své tvrzení zatáhla okýnko a objela značku jako by to byl přikázanej směr jízdy. To nám dodalo odvahu a jeli jsme teda taky...když může ona, my taky. Po objetí mostu v rekonstrukci jsme si dali pauzičku u Byňovskýho rybníku...


... kde se nám Švagr svěřil, že ví o místním kamenolomu, no a že by jsme se tam mohli tedy podívat. Tak jsme tam tedy vyrazili. Po příjedu k areálu kamenolomu nás trochu přibrzdila závora, jenž nás nechtěla nechat pokračovat po prašné cestičce. Měli jsme dvě možnosti...dojít ke kamenolomu pěšky, nebo se vydat po poli a doufat, že se třeba na onu cestičku vrátíme, nebo že aspoň nebudem muset šlapat takovou dálku. No...abych pravdu řekl...ve skutečnosti dřív než nás napadlo jít pěšky, se už naše tlumiče trápily s nerovnostmi onoho přilehlého pole. Dojeli jsme vcelku daleko no a zaparkovali jsme na poli v těsné blízkosti kamenolomu. Po pár krocích jsme již zírali na onu "šutrodíru". Někoho napadl spásný nápad a to sice soutěžit v tom, kdo přehodí onu díru na druhou stranu. No a mě napadl ještě spásnější nápad to všechno nafotit, tudíž zase máme výstavní fotky do naší Kreténomrtvovský galerie.

Máme tu Dvořku, který chce dát pěstí rackovi...


...máme tu Švagra, k němu mě bohužel žádnej popis nenapadá...


...máme tu mě jako Nýa z Metrixu...


...a v neposlední řadě tu máme Škojdíka, tančicího indianský tanec deště.


Po vyblbnutí jsme se uvědomili, že už je posunutý čas, tudíž jestli něco chcem stihnout ještě za světla, měli bychom si chvátnout. Proto jsme neprodleně nasedli na motorky a po poli zase dojeli ke standartní civilizované silnici, po které jsme se vydali na Nové Hrady. Tam jsme se ještě museli ujistit "kudy kam", ale nakonec se vše podařilo a my jsme v pořádku a stále za světla dojeli do Dobré Vody, kde jsme ale bohužel zase nevěděli kudy kam. Pak se stalo něco divnýho. Já jsem se otočil, že se kus vrátím a zkusíme to tam někudy project no a Dvořku se Švagrem místo pokračování hledání té správné cesty tak moc ucvátil místní zvon, že u něj museli zastavit a zazvonit si...


...no a pak rozhodně pokračovali špatnou cestou...


My se Škojdíkem jsme dojeli na konec naší vyvolené cesty, bohužel bez doražení k cíli, tudíž jsme byli nuceni se otočit a vrátit se. Nikde nikdo, tak jsme se rozhodli pokračovat sami. Samozřejmě, že jsme bloudili asi 100 metrů od parkoviště, kde slušní lidé parkují a jsou pěšky na rozhlednu. No ale já jsem zahlídl jednostoupu stopu, jenž pokračovala po lesní pěšině dál. Řekl jsem si, že to je Dvořka, a že už na nás určitě čeká nahoře - no a tak jsem samozřejmě jel dál. Cestička se ale po chvilce stala poněkud strmá, tudíž se mi na mysl začali vkrádat myšlenky, že tu ta cesta asi není pro to, aby se dalo doject až nahoru a nemuselo se šlapat pěšky. Kolemjdoucí lidé mi svými tázavými pohledy dávali jakoby zapravdu. To nás ale nemohlo zastavit a tak se stalo, že jsme parkovali motorku asi 50m od rozhledny a vyšlápnout jsme si museli jen tento malý kousíček kameny vydlážděné cestičky.


K našemu překvapení, Dvořka nikde. Započali jsme tedy výstup na vrchol rozhledny s tím, že za chvilku kucí přijedou a mi se tak zase setkáme. Bohužel se tak nestalo, tudíž jsme museli druhou posádku navigovat po telefonu. Správná věc se podařila a tak jsme si již z vrcholu rozhledny mohli poslechnout burácení Dvořkovo Saši.


Švagr s výstupen neváhal, ale Dvořka zjistil, že jeho strop bude asi někde ve čtvrtině schodiště a s kontatováním, že se mu nahoru zas tak moc nechce, se vydal zpět dolů na pevnou zem.




Jelikož ale tma sedala i na Novohradsko, rozhodli jsme náš pobyt na rozhledně trochu zkrátit a vydat se zpět k motorkám. Hned jak jsme slezli dolů, Dvořka nás potěšil tvrzením, že určitě zmoknem jako krávy. Svoje tvrzení obhájil ukázáním meteosnímku s blížícím se mrakem. Smíření s tím, že zase suchý nedojedem, nasedli jsme na motorky a hurá z kopce dolů.


Vyrazili jsme směr Trhové Sviny, které jsme již projížděli za tmy. Kousek od Svinů začali padat první kapky, ale nic hroznýho, tudíž jsme jeli dál. S každým kilometrem blíž k Budějkám ale déšť sílil, tudíž jsme se rozhodli přečkat nejhorší na benzínce v Nový Vsi.




Déšt nakonec téměř utichl a tak jsme se rozhodli to už doject.To se naštěstí podařilo bez problému a my jsme tak ukončili dost možná poslední vejlet sezony.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 grovemans grovemans | Web | 31. ledna 2014 v 23:54 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama